Vypadalo to na pohodové nevodácké odpoledne. Z 6 dní jsem byla na vodě 4x, vodočty hlásily nízké stavy a trochu zvažovaný odjezd Maka a Libora na Kamenici byl pro mě časově nezvladatelný. Po příjezdu domů mě však Karlos Palme telefonicky oznámil, že jejich odjezd s Bořkem Zaplatílkem je posunut ( to byla toho dne druhá pádlovací dvojice) a že to stíhám. Prý Jizera akorát, nechtělo se mi, ale skočila jsem do auta dříve, než jsem si vše mohla rozmyslet. Od Smržovky začal Bořek zmiňovat Mumlavu, od Tanvaldu už do každé věty Mumlavu zahrnul . Karlos jednoznačně pravil, že on do toho nejde, že se jede rozjet na klid na Jizeru, Bořek tedy obrátil pozornost více na mě. Jednak mi stav dle kubíků nic neříkal, jednak jsme neměla pocit, že jsem ten vhodný sparnigpartner do dvojice.
Nicméně jsem se chtěla rozhodnout až na místě dle vody. Při příjezdu na Mýto Bořek své naléhání a nadšení z Mumlavy zintenzivnil na tolik, že na Černém mostě Karlos podlehl. Stejně bysme s ním nevydrželi:-).s Bořkem myslím. Karlos souhlasí ani ne tak z přesvědčení, že Mumlavu chce jet, jako spíše z komplikací s dopravou, které by musel řešit, kdybysme jeli s Bořkem ve dvojici. Takže auto dolů, v autě kolo, Bořek tu šílenou hajtru svědomitě přivazuje k zábradlí ve Vilemově a s velkými obavami se ji tam odhodlává nechat. Cena kola 50kč ve výkupu železa. Rychle zpět a do gumy. Bylo 17h a vyrážíme. Suchý věci do lodi, místo přifukování vaků tentokrát odpouštíme, aby se věci vešly. Logicky bylo lepší je nechat u kola, kolo by získalo na hodnotě.Podkovu Bořa středem, my s Karlosem vlevo po skále na jistotu:-).Dále v pohodě až na moje zablokování mezi šutry, Bořek avizoval, že neví zda to najede dobře, tak jsme občas jela svou cestou, což v tomto případě blbou. Vypadalo to , že se kousnu hlavou dolů, ale podařilo se mi zůstat nad hladinou, nalehnutá na kámen, odstrčení Karlosem mi pomohlo zpět do proudu. Pak se chtěl Bořa družit ve válci, který jsme chtěla projet co nejrychleji, trochu se tam zabydlel, naštětsí mě dříve než mě dostal pod vodu, Karlos trochu vyštouchl, dobře , že jsme tam nebydleli všichni. Vodočet ukazuje 115cm, optimální voda. Ostrov Bořa vlevo rozřadovákem, my dámskou cestou. V půlce s Bořou vylejzáme, Bořa kouká na optimální průjezd a Karlos ve vracáku na druhé straně, se mě ptá kudy. Ukazuju středem, ne esíčkem a překvapivě Karlos beze slova odjíždí, vše v pohodě. Nečeká na nikoho, na jištění,šup a je dole. My za ním, voda nám roste pod zadkem z 21.8 kyblíků na startu,vodočet na Mýtě 68cm, skoro 26 kýblů ve Vilémově. Pěkné, bez čochtanů, jen Karlos je trochu neukojen a namítá, že jedeme moc rychle, ale já na hraní a trénování už nemám sílu.Nicméně necháme ho doblbnout a v 19h ve Vilémově Bořa odemyká svůj stroj a řítí se zpět pro auto.To má za odměnu a my se za trest jdeme občerstvit do restaurace Tereza a stopujeme cyklistovi čas. Jede rychlostí mého velkého a malého piva. Z nenápadného odpoledne se vyklubalo nečekaně kvalitní pádlování.
Radúza