Novoroční eskymák a ponovoroční Jizera

Novoroční eskymák? Však znáte :-)
Voda je pořád stejná.

A co bylo pak?

Jak Muska 30. října prohlásil: "… Stejně zas bude tak mizerná zima, že bude celou zimu jen pršet a bude se pádlovat. …" A jak prorokoval, tak se také děje. Ale co naplat, když to teče, tak se zkrátka i  2.1. musí do hydra.

Novoroční eskymáci 1.1.2012 ve 14 hodin:
PetrK - jediný odvážlivec ze staré školy. Respect!
Mako - hledá kupce na svůj kajak. Prý už jen singlovka! Zakládající člen NES.
Jarda - letitá opora. Letošní předsevzetí: začít jezdit na WW.
Mates - mladá krev, co to po nás s Jelenem vezmou.
VašekV - Zakládající člen NES.
Místo: Cikánská zátoka u záchranářů. Rozbořit led u nás se ani za pomocí atomového ledoborce nepovedlo.
Počasí: +3°C. Občasný déšť.
Poznámky: Na lyžích dorazil Sysel. Na kole JirkaH. Po eskymování následuje pitka na Rybářský Baště obzvláště poté, co dorazil Bořík a pod nátlakem přiznal, že Lenka už od září nosí jeho příjmení. Pokračujeme u nich doma. Absolutním vítězem večera je Olga. A následuje Pepa, kterýmu jsme donesli chladivý snížek až do postele a muchlovali se s ním, přestože spal.
Zapsal, VV

Druhý den...

Již přes vánoce, když lilo, tak jsem pokukoval po vodočtech, jestli by náhodou něco neteklo, ale tehdy spíše ze zvědavosti, jelikož jsem neměl moc času nazbyt. Když jsem ale druhého ledna seděl doma a učil se na zkoušku, která mě čekala hned o den později, a při tom zjistil, že jak Kamenice, tak i Jizera a Mumlava mají vodu a jdou nahoru, tak jsem začal přemýšlet, jestli zkoušku nevzít podle slova, od kterého byla odvozena, tedy zkusit to. A tak jsem postupně napsal Vaškovi, Liborovi, Makovi, Ivanovi, Vlastíkovi, Robertovi a Matějovi. Nejdříve mi přišly jen negativní odpovědi, mezi kterými převládalo nachlazení a pracovní nasazení, za což jsem byl rád, protože jsem škole přes vánoce vážně moc nedal, ale poté, co Mako napsal, že by jel, a už má i hlídání pro děti, tak bylo rozhodnuto. Přidává se ještě Matěj a nakonec se ozývá i Vašek, že jede z měření z hor, ale že to snad stihne. Před odjezdem ještě stíhám napsat Malučkymu, jestli se nechce přidat, ten je ale bohužel z první skupiny, tedy těch nachlazených, takže se domlouváme, že se pouze sejdeme na Mýtě.
Tam dorážíme kolem 14:30. Přestože se hodně diskutovalo o Mumlavě, nakonec se domlouváme na Jizeru a hned se převlékáme. Během toho vtipkujeme o tom, co tam vlastně děláme, přičemž lidé vystoupivší z auta opodál na nás zírají jak na sněhuláky v létě. Po chvíli přijíždí Vory s Mírou Kodadou, z kterých později vypadne, že ač vyráželi z Prahy v 11, tak již za sebou mají Kamenici a jestli prý nepojedeme na Mumlavu, což zrovna odmítáme, takže se domlouváme, a Malučky je odváží do Harrachova a oni se k nám přidají cestou, až nás dojedou. Jenže ještě než vypendlujeme auta, dojíždějí kluci zpět na Mýto.  Proto si domlouvají ještě odvoz autem do Kořenova, a zatím co mi vyrážíme z Mýta směrem k Ostrovu, tak oni nasedají kdesi nahoře a dávají se ještě Cutisinku.
Voda krásně teče a je jí tak akorát, že to pěkně šplouchá, když tu najednou vidím, že Mako eskymuje, což je nějaké podezřelé, načež si všimnu oholeného kmene čouhajícího z levého břehu asi deset metrů do vody. Následuje záblesk hlavou, špatná volba objezdu posledního šutru s předčasným spěcháním vpravo, odraz od šutru a již visím tělem obalen kolem stromu, přičemž jsem zatím ve správné poloze a nad hladinou, ale každý další pohyb zavání cvaknutím se a to se mi zrovna do ledové vody moc nechce, tak sleduju, jak to kluci vyřeší. Matěj mě kryje zprava z vracáku, Vašek vylézá z lodi a jde až po kládě ke mně. Poté mi v klidu vysvětluje, že buď můžu zkusit přeručkovat po kládě, nebo se můžu zrovna otočit a nechat se protáhnout spodem, jak se to povedlo Makovi.
Samozřejmě volím suchou verzi, ale po prvním posunu je jasné, že se suchou hlavou to nepůjde, takže poslední povel, který zaslechnu, než přistanu dnem vzhůru, je: „Drž si pádlo!“ Což bravurně zvládám a pod vodou si ho ještě stíhám v rukách protočit, abych ho měl v lepší poloze. Na poprvé zvedám, napůl o dno a odjíždím do vracáku. Jak mi bylo vysvětleno, bylo to celé způsobeno božími mlýny, které mi umlely to, že jsem nebyl na Novoročním eskymákovi, tak jsem se prostě musel opláchnout alespoň symbolicky druhého.
Další následuje Ostrov, na který jsme domluveni, že pojedeme všichni vlevo. Takže jsme se nejdříve sešli všichni vlevo ve vracáku nad rozřazovákem, pak ve vracáku vedle rozřazováku. Vašek jede první, ale nějak jsem nestihl kudy a při pohledu na Maka, který vyráží směrem, který vypadá, že ústí do pravého ramene se rozhoduji, že to vezmu za Matějem okolo břízy kolem levého břehu. Potkáváme se všichni hned pod prvním válcem, kde nám s Matějem Vašek oznámil, že příště si nás přiváže na šňůru, abychom to nemohli ošidit. Pak již jen sešoupnout zbývající dva válce po pravé straně a jsme pod Ostrovem.
Zatím co Mako vylévá, dojíždějí nás Vory s Mírou, a tak pomalu s četnými zastávkami pokračujeme dolu do Vilémova, kde již za poctivého šera sešoupneme jez a vysedáme vpravo. Vylézání je zpestřeno sněhovou pokrývkou, avšak ani ta nás nezastaví. U auta nás již očekává Malučky se slovy, že se mu tam prostě líbí a tak nakonec vyváží ještě Voryho s Mírou nahoru na Mýto pro auto. My už za tmy navazujeme lodě a ještě hlídáme lodě klukům, než se vrátí. Nakonec je první zpět Malučky, a tak přebírá hlídání za nás a my vyrážíme na cestu zpět, přičemž se hned po vyjetí vyhýbáme se zbytkem výpravy dorazivší si pro zbytek věcí.
Vše nakonec zdárně proběhlo (i zkouška) a tak nezbývá, než poděkovat Malučkymu za skvělý servis a převozy a zrekapitulovat, že v průběhu natáčení tohoto dílu nebylo uloveno žádné zvíře, natož krysa, jen došlo k dvěma eskymákům a byla spatřena jedna vydra.
3. 1. léta Páně 2012 zapsal Vojta a začal se učit na další zkoušku