Bylo by to obyčejné pádlování na kanále kdyby....

nám cestou tam na dálnici neodletěly z auta lodě :-) Povolilo se vázání, vítr se opřel do slalomky a asi tak ve 130 km/h vidím, jak moje slalomka nabírá trajektorii hodnou Gripenu a míří do prostoru. Letěla pěkně, pak křápla o betonové svodidlo a ustlala si v levém jízdním pruhu.

Malučkij zajel do odstavného pruhu a hamtnul na brzdu, což otestovalo zahrádku, která též neuspěla v testu soudržnosti a přes kapotu nám i se zbylejma 2 plasťákama odlítla na silnici. Všechno jsme to posbírali, smontovali, navázali a zase vyrazili. A jsme rádi, že teď sedíme doma a ne v kriminále, kdyby to někoho trefilo. Po turbínách a sifonech máme další vodáckou noční můru a to odlety lodí a vleků.
U Veltrus nás pak ještě neminula rutinní policejní kontrola a hledání příjezdu ke kanálu.
Pádlování bylo super, na kanále jsme byli skoro sami, je zase trochu předělanej. Matěj dráždí rodeovku, Jelen (1 krysa) s Pepou plasťáky, Libor se osměluje nahoře ve vracácích, Malučkij testuje novýho Prijona Pure a já točím pomlácenou slalomku, pak rodeovku a na závěr taky Prijona. Je nechutný vedro, takže o polední pauze se chladíme na náměstí v hospůdce, kde mají 6 druhů piv včetně Svijan. Pak další 2 hodiny pádlování a frčí se domů přes Mělník. Matěj s náma odmítá jet autem, což nechápeme, vždyť nás cestou domů určitě potká něco veselýho. Ale nakonec jsme spokojeně dorazili, vyložili a zchladili se na Rybářský.