Kamenice plná sarkasmu

Voda se +- drží, Jizera už nemá, ale Kamenice v Plavech dobrých 8 kyblíků. Scházíme se v 16 hodin u loděnice. Pepa, Bohouš Mengele, Radůza a já. Do narvaný feldy, co jí nebere spojka, cestou nabíráme řidiče - zraněnýho Vlastíka. To je luxus, nemusíme řešit auto, tak se rozhodujeme, že pojedeme až na Podspálov do hospody. Cestou není ani jeden strom, Kamenice nemá tah, takže je to spousta hraní ve vracácích a válečkách.

Okýnka i Prádelnu dávají všichni v pohodě. Rozstřílený najíždím vpravo a před upadlým kamenem se stačí pohnout kus doleva a je to. Mengele i Radůza v pohodě, vozí se víc do rozbouranýho. Jen Pepa je už na Kamenici za ty léta přetrénovanej, že ho to v rozbouraným zvedá na čumák, pak si ťuká zadkem do skály, ta ho cvaká, proud ho vyplavuje na druhým břehu, kde nemá moc místa zvedat, tak vylejzá. Poučen, zůstávám v klidu a filmuju. Osvědčený vracáček za lagunou pochytá pilota i komplet vybavení. Jenom morál kamsi uplaval. Pepa se rozhodl, že ho dojede a ten den jsme ho už na vodě neviděli, tak se těšil na Podspálov na pivo. Když už jsem na břehu, vynáším si to a Rozstřílený si dávám ještě jednou. Za chvilku jsme u Tobogánu, dávám si oblíbenou variantu se závěsem vpravo pod prvním skokem, dá se tu pěkně sedět a kochat se burácející vodou. Mengele i Radůza oba v pohodě a to se toho tak báli :-) Jesenský 4,5m vysoký jez přenášíme. Je málo vody, takže zadrhnutí na hraně a pád po čenichu dolů je nevyhnutelný. Taky je díky tomu vidět, že po celé délce jezu padá voda na betony, nikde není místo, kde by se zanořovala do hloubky. (Asi před týdnem jsem to jel na 12 kyblíkách, šlo to, ale vyžaduje to spolehlivej boof, aby se člověk vyhnul pekelný ráně. Při boofu to byla jen rána na záda.) Obecně se dá říct, nic moc, radši nejezdit, než riskovat loď a zdraví. Sjíždění druhýho jezu se stává opravdovou exhibicí. Je málo vody. Pepa přenáší. Já se šourám po desce dolů k hraně, hodím si dolů pádlo, hranu chytnu oběma rukama a boofuju to, abych přeskočil dolní sokl a nezapíchl se dole do písku. Mengele a Radůza nejezdí na vodu bez čepičky, takže nerozumí vůbec ničemu natožpak tomu, že to nemají jezdit. Bob jede, dole na hraně se zastavuje a padá bokem dolů do šutroviště. Přežil. Radůza sjela desku, zasekla se na hraně a stojí. Protože odklonila vodu, vidí pod sebou sokl, na kterej neodvratně spadne, pokud se pohne. Nemůže ani dopředu ani dozadu. Jen vyděšeně kouká. Tak vylejzám v podjezí z kajaku do vody, lezu na sokl a zašupuju jí kousek zpátky, aby mohla vylézt. Uf. Dolů na Podspálov se už nic moc zajímavýho nestalo. Bob se učí boofovat svoji těžkou oranžovou mrchu a vymlouvá se, že už nemůže. Největší tragédií dne je zavřená hospoda. Tak se aspoň dobře bavíme na účet úředníků krajského úřadu, resp. všech státních zaměstnanců. A po vyložení všechno v loděnici neodvratně končíme na Rybářské Baště. Rum na zahřátí a oslavu plavce, něco piv a rum na cestu nás docela poctivě zazdil. Naštěstí již byly vyřešeny všechny otázky smyslu života, budoucnosti planety Země i celého vesmíru. A v pozdní hodině noční se v nás rozprostřel klid a mír. Dobrou noc.

Jak Pepa plave v Soutěsce:
http://youtu.be/IZ88FvkLDCk
HD:
http://youtu.be/IZ88FvkLDCk?hd=1

Radůza v Tobogánu:
http://youtu.be/EVZvUM51dxo
HD:
http://youtu.be/EVZvUM51dxo?hd=1

Mengele v Tobogánu:
http://youtu.be/dMYFsrZYe_o
HD:
http://youtu.be/dMYFsrZYe_o?hd=1