Zápis z prvního výjezdního zasedání u Malučkyho od zvláštního zpravodaje Libuny
I postesklo se nám po našem kamarádovi Malučkym, který si klidně žije ve Staré vsi u Vysokého, zatímco my musíme každé úterý dřít na kanoepolu, bojovat hlava nehlava. Zdá se, že Spravedlnost ale opět zasáhla a i našemu vzdálenému vodákovi nadělila oříšek, se kterým si on musí trápit každé úterý nebo možná každý večer. A tím oříškem je stolní hra, která vznikla v podkrkonoší před 100 nebo i více lety a tato hračka byla původně určená místním vodákům, ale protože vodáci v té oblasti už skoro vyhynuli, i tato hra upadla v zapomění. Jenže Malujčkij před několika lety prošel okolní krčmy, zjistil, že ji lze snadno ukrýt do obyčejného hospodského stolu a tak vyhledal jejích zbylých 15 exemplářů, pojmenoval ji navzdory všem krajovým jazykovým pravidlům a zcela proti vůli vesničanů Čamburína a ještě k tomu si jednu nasadil do svého hostince a počal se s ní chlubit široko daleko.

A jaký to mělo dopad na výjezdní zasedání TJD? Dorazili Vašek, Jelen, Martin Zvára, Libuna, Petruška a Janička (ti suchou nohou), Novotňák (ten pěšky z Jablonce). Po živelném seznámení členů oddílu s Čamburínou došlo ke kultivované, ale celkem plynulé konzumaci piva a jiných vařených i syrových lahůdek, které nám manželé Malučcí podávali. Do hry se rychle zapojily děti, dařilo se jim samozřejmě mnohem lépe než dospělákům, kteří postupně ztráceli morál, nervy, ke konci i rovnováhu. Malučkij nás naštěstí do hry vhodně motivoval, takže jsme se např. dozvěděli, že "Neumět Čamburínu, s tím bych nemoh žít." Přiložený záznam to d okazuje. Nakonec i Libuna se pozdě v noci naučil namotat a odstartovat káču správným směrem a tak jsme mohli konečně přistoupit k dalšímu bodu, ke vzpomínkám z vodáckých zájezdů z Alp, z výpravy do Laosu apod. Dojati dobrodružstvím, které v létě prožili kamarádi, zatímco my jsme v práci číhali nad webovými stránkami Povodí Labe na povodeň a to marně, jsme večer U lípy zakončili voňavou směsí vodáckých i nevodáckých, dokonce i tatranských (zase Libuna) nápojů.

Bohužel si toho víc nepamatuju, většinu silných chvilek zapomínám z důvodu silného emocionálního pohnutí. Možná i z Tatraňáku...
Zapsal Libuna dne 26.ledna léta Páně 2014
Bookmark/Search this post with
Komentáře
1 Komentář zaslán