Vodácké výjezdy 2008

25.09.2008 - 11:54 Koudelka Jiří

Zápisy o akcích na vodě z roku 2008. Místní vody, české vody, zahraniční řeky.

22.8.2008 - 25.8.2008 Rakousko

Kompletní zápis čtěte zde: Rakousko 2008 srpen.

Fotogalerie zde: Rakousko 2008 srpen.

8.8.2008 - 10.8.2008 Rakousko

Složení: Voranžovej, Zahy, Šimanski, Dakota, Cvrček, Robert, MV. Tj. 7 členů oddílu.
Doprava: transporter, Nocování: mimo kempy
Obtížnost: povětšinou WW3+
Čochtani: Voranžovej - Große Sölk

Sjeté řeky:

*Große Sölk - vstupní kousek soutěska psaná WW5 (spíš WW4+). Pak pohodová WW3.
*Kleine Sölk - nahoře nádherná kochačka závěrem horského údolí, WW1, okolo krávy, vodopády, meandry. Dále šupec dolů, stupně, vlny, WW3-4. Spodní úsek WW3 typu Belá. Asi nejhezčí, co jsme jeli.
*Gulling - nemá moc vody. Nahoře otevřenější údolí, kamínky. Pak soutěska, stupně, prahy. Dost napadaných stromů, proto jsou některé stupně nesjízdné. Plavba připomíná expedici, jízda do nejbližšího viditelného vracáku, průzkum dál, občas nutná obhlídka nebo přenesení zátarasu. Končíme na soutoku s M-bachem. Pod ním jsou 2 krásný obtížný úseky WW5-WW5+, ty jsme nejeli, ale jet se daly.
*Enže - Gesäuse. Nasedáme těsně pod Pyramidou. Moc vody, ohromná síla, jednou míříme levým, pak pravým ramenem kolem ostrova.
Ingering neměl vodu, vracíme se nahoru k Enži. Zde vybíráme *Erzbach - WW3-4. Nemá moc vody, takže spíš 3, ale i tak moc pěknej, čistá voda, kamínky, stupně, kličkovaná, hravá pohodová voda pro všechny. Měli jsme štěstí, pustili nám jeden jez, takže jsme si ušetřili 1 km pěšárny. Končíme na začátku Hieflau. Cca v 17 vyrážíme směr ČR. Problémy s vlekem jsem zavinil já, neuvědomil jsem si, že Honza chce jet už ráno, myslel jsem, že odpoledne to bude stačit. Všem zainteresovaným tímto velmi děkuji za aktivní pomoc, umožnili jste nám pádlovat o jeden den déle.
Bylo pořízeno pár fotek z vody. Teď je ve skříňce minulé Rakousko. MV

5.6.2008 - 10.6.2008 Rakousko

Kompletní zápis čtěte zde: Rakousko 2008 červen.
Fotogalerie zde: Rakousko 2008 červen.

8.5.2008 - 18.5.2008 Turecko na vodě

Podrobnější informace včetně fotek zde: Turecko 2008

18.5.2008 Labe

U loděnice se scházíme v 7:45 v překvapivém počtu 6 vodáků: Dakota, Pepa, Pavel Musil, Sysel, Voranžovej, já. Lodě na střechu a pádíme do Vrchlabí. Jsme tam dřív než voda, aspoň prší. Převlíknout, převézt auta.  Mezitím voda dorazila. Nasedat a hurá do vln. Muj singl mě ihned překvapuje eskymákem, pak už probíhá  vše na výbornou. Voda jako vždy krásná. Blbneme ve vlnkách a vlnách, užíváme si. Díky dešti na vodě  plujeme téměř sami. Sklouzáváme vysoký jezík a pokračujem k soutoku s Malým Labem.  Dojíždíme, balíme a jedem se podívat na Vrchlabskou a Labskou. Prohlížíme a hlodá v nás myšlenka  na sjezd. Mokré hydro, brrrrr. Se Syslem a Oranžovým nasedáme na konci slalomky, pujčuji si kajak od Dakoty. Prostě paráda, takových vln. Voranžáda ne a ne pochopit, proč nemůžem skrz prázdnou Labskou,  hold je to tak. Jsme i tak nabaženi supr vodou. Voranžovej, by jsme se nenudili, se v jedný peřejce  otočil, a hlavou chtěl prohlubovat koryto. Po ráně do helmy a do obočí radši vyplaval. Sysel ho hned  odlovil. Rána tak na jeden dva stehy, ale jedem dál. Končíme u Vrchlabský, nějak se nám nezdá, přenášíme, balíme, a jedem dom. Závěr: vyplatí se jet i ten kus pod Labskou.   Ahoooj MAKO

10.5.2008 Divoká Orlice

Za ranního kuropění se scházíme, Pepa, Olina, Ruda, Křapik a já. Na střechu nakládáme Canoah a singlovku, pálavu máme zabalenou v kufru. A vyjíždíme, slunko nám praží na cestu. Stavíme před Hradcem naplnit žíznivou nádrž a žíznivé cestující.  Po deváté jsme již v Nekoři, panuje tu čilý vodácký ruch, tak rychle vyložit a převézt auto. V jedenáct jsem zpět, na tři stopy dobrý. Jedno rychlé pivo a VYPLOUVÁME. Ještě zahlídneme poslední 2 závodící pramice a řeka patří nám. Řeka zvolna plyne krajinou, některé jezy přenášíme, jiné sklouzáváme všichni, nebo jen my na pálavce. Stánky na břehu nás lákají, ale my jsme posilněni ze startu. Na některých posádkách je již společenská únava dost znát, radši je objíždíme. Na jezu v Litici krátká sváča, a celí natěšení se vrháme do lodí vstříc Litickému oblouku. Bohužel již elektrárna otevřela stavidla, vody bylo pomíň a tak jsme kličkovali mezi kameny a rafty zapíchlými na mělčinách. Cestu zpestřily dva padlé stromy přes vodu, kde několik vodáků dobývalo uvězněné kajaky. My jsme se nezalekli, objeli, přejeli, podjeli i přenesli a dál. Když se vrátila voda od elektrárny, užíváme dosyta vlnek a peřejí. Auto nás čeká kousek před Potštejnem. Zabalit a dom. Krásné počasí, krásná posádka, krásná voda, krásná krajina  - prostě super.  Ahoooj MAKO

4.5.2008 Bílé Labe

V neděli 4.5.08 se nám povedl trojboj. Po poledním snowboardování na Mísečkách (jezdili zadarmo), jsme koukli na Labskou soutězku a vyhodnotil jsem ji za 9 kb těžší než za 22 nebo 30 kb. Nakonec na ni nedošlo, protože jsme si udělali cykloprohlídku Labe od přítoku do přehrady, přes Špindlerův Mlýn (snaha zapamatovat si, kudy všechny ty jezy pojedeme (- marný)), Medvědín - čítankový sifón pod ním - tak "ten si určitě musím pamatovat", dále na soutok a proti proudu Bílého Labe na Dívčí Lávku. Něco nádhernýho, některá místa stejná jak na Mumlavě nad vodopádem. To musíme dát! Dobrý stav vody (asi 9 kb na přítoku do přehrady),slunce, teplo,...ale co ti ochranáři, jak dostat kajaky nahoru? Brána funguje do 19.h, pak tam nikdo nebude, jen ty zákazy vjezdu. Taxikář nás odrazuje - všichni nás napráskají, ochranáři mají domky hned u vody a pokuty jsou veliký! Ale to pokušení ..., když to uděláme za soumraku s rychlým výsadkem v gumě na Dívčí Lávce a Karlos hned sveze auto zase k přehradě, tak by nám to s Bořkem Zaplatílkem mohlo vyjít. Navíc hrajeme hokej s Rusama, tak ti ochranáři třeba do vody čumět nebudou:-). Z vody strach nemám, ale z vidiny pokuty teda jo.
Tak tedy jo. U závory přesně v 19 h.končí, my projíždíme v 19,20, asi 100 m nad D.Lávkou v lese čekáme schovaní na Karlose až opět vyjede nahoru tentokrát na kole, aby nás s házečkou, foťákem a ve Špindlu na všech těch jezech navigoval (nepříjemná vývařiště od zdi ke zdi). Bílé Labe jenom kousek, ale výživné. Hned pod mostem mě sežral válec, ale ještě plný sil jsem se z něj dostal, hned další dostal Bořka. Pěkně rozdejchaní jdeme do kaskádky, Bóřa prohlíží, jistí. Karlos fotí můj sjezd v  dlouhé svíčce, ale končí mu karta v Bořkovém foťáku, hm,tak nic, znova to už nepojedu:-). Bóřa to má nakoukaný, jede s půlkama staženýma, ale perfektně. Až k Medvědínu krom 1 blbého jezu krásný vodácký terén. Kus pod ním zastavuji před jezem se sifónem a vedle po silnici jedou pomalu policajti. "Bóřo, nehejbej se!". Sakra, kde se tu berou?!! Schováváme se v lese, čekáme, vysílám Karlose, ať koukne, zda nás někde níž nečekají. Karlos uklidňuje, že jeli dál a že v tom šeru stejně nejsme vidět. Seskakujeme tedy Špindlem, pod Hromovkou a v přehradě jsme za regulérní tmy. Dál nejedu, přehradu už přepádlovanou mám (kdysi dokonce na čas, ale to je zase jiná legrační, "adrenalincupová" záležitost). Jsem rád, že nám to vyšlo - bez pomoci policie a  ochranářů :-).

13.4.2008 Kamenice

Padlovali Cvrček, Dakota, Sysel, Petr Zahálka a MAKO.  Vyrazili jsme v druhém sledu na Kamenici, ale rozhodli jsme se prozkoumat její tok z Dolní Smržovky. Pohledem na vodu usuzujem:  "to bude dobrý" a převážíme auta až na Spálov. Po dvou zatáčkách se ukazuje, že vody není zas tolik, ale jet se dá. Pěkné skoky, sem tam zadrhneme - fakt dobrý trénink techniky. Probíjíme se k Tanvaldu. Skáčeme tanvaldský jez nad kaskádou, Cvrček nám tam zůstává bokem, nabízím ji špičku a tahám, Dakota házečku a společnou silou je venku. Kaskáda je pěkná, v jednom průskoku strom, jinak paráda. Desná má víc vody než Kamka, tak se nám jede veseleji. Ostatní Tanvaldské jezy přenášíme, i když třípatrák vypadal dobře. Hamry, Plavy. 8.5 kubíků / 65cm na vodočtu v Plavech nás nese do lesů a soutěsek na pěkné vodě. Prádelnu si vynášíme, Jeseňák přenášíme a Tobogán si opět vynášíme na opravné jízdy :-D Sil nám ke Spálovu ubývá ale i tak zavěšujeme, svícujeme a řádíme.  Sluníčko svítilo, voda šplouchala, chvilku pršelo - prostě krásná aprílová voda. Zapsal MAKO

13.4.2008 Kamenice

V noci se ochladilo a přestalo pršet, voda šla od včerejška rychle dolů. Než jet na Jizeru za 16 a méně kubíků, volíme Kamenici z Plavů za 9 kubíků. Sice složitější logistika, ale volba to byla výborná. Žádný čochtan, pár zvedání. Kamenice je čistá, minulý týden prořezali Pražáci. Na jezu v Jesenném málo vody, skákat by se nedalo, ale pozor - Muska říká, že dolů navezli balvany a nejsou vidět. Takže raději neskákat, byl by to tvrdý náraz. Pádlovalo nás 6: Honza, Jirka, Martin, Bohouš, Petr, Muska.

12.4.2008 Mumlava a Jizera

V noci byla pořádná bouřka a je docela teplo. Škoda, že jsme se nedali dohromady včera odpoledne. Dnes má mumlava za 120, Jizera za 75 na Mejtě (asi 35 kubíků). Obojí krásná voda, bez problémů. Ta Mumlava se oproti minulým letům trochu změnila, ještě přes Podkovou se zvětšil stupeň, který tam skoro nebyl, a průjezd pod mostem pod Harrachovem je zase jinačí. Bylo nás pět: Honza, dva Béďové, Bohouš a Jirka.

6.4.2008 Doubrava

Na Doubravu se jelo v neděli 6.4. jako jednodenní akce. Přihlašování vodáků se nechala úplná volnost, takže jsme do nedělního rána k loděnici neměli vlastně úplně jasno, kolik nás bude. Má to své výhody i nevýhody. Nakonec nás bylo 9: Mako+Křapik, Dakota+Sysel, Zaháleč, Petr K., Pepa K. (přišel pozdě!), Robert a já. Škoda, že nakonec nejeli 3 Koudelci, 2 Musilové, Žanťas a Radůza, mohlo nás být 16, to už by byla pěkná sestava. V 6 sraz u loděnice, půl hodinka ladění počtu lodí, lidí a aut. Přesun přes MB (Sysel) do Pařížova. Tady je ještě klid, ale vzápětí je puštěná voda, tak do hydra. Zaháleč a Petr svážejí auta do Žlebů. Sysel a já jdeme na průzkum přehrady a výpusti, pak vyjíždíme všichni dolů po proudu. 6 kajaků, 1 singlíř a 1 pálavka. Cesta je pohodová, nic obtížného, trénujeme závěsy atp. Na vodě je vcelku volno. Stavíme se v Maldoticích v hospodě na pivo, děláme adekvátní ostudu (hlavně Pepa). Ten vrchní je nějakej divnej, ale je fajn. A jedeme dál. Martin je vrcholné místo tohoto úseku. Několikrát si ho vynášíme a zkoušíme různé varianty, přejezdy, závěsy a uličky. Když už toho máme dost, spouštíme se dál. Zaháleč toho má dost už od začátku, protože má rodeovku a adekvátně tomu nemá už od rána nohy. Singlíř Robert je na tom jen o trochu lépe. Nekončíme v Ronově, ale plujeme dál až do Žlebů. Tok zahrazují 3 poměrně vysoké jezy se šikmou deskou, dají se jet. Nepříjemné jsou voleje, musí se pádlovat. Nudu si krátíme se Syslem sjezdováním z krpálu do řeky. Končíme u fabriky, poměrně vymrzlí. To ovšem hravě rozhání rum a fotbálek, ve kterém mladí nadějní porážejí staré nadějné rozdílem nikoliv třídy, ale asi 2 gólů. Odměnou je nám nádherné teplo, rozlévající se v našich promrzlých oudech.
Navázat a jede se dom. Cestou popíjíme rum, jedno auto je abstinentské, tak jsem se narval do toho druhého, normálního. Mako nestihl koupit u silnice brambory, tak si je dáváme aspoň v tekutém stavu. Doma jsme cca v 18 h. Moje fotky jsou na: http://picasaweb.google.cz/Jablooonec

1.-2.3.2008

V sobotu většinu lidí odradilo skoro 80 kubíků na Jizeře a skoro 50 na Kamenici. Přesto malá skupina jela:
V sobotu jsme byli pádlovat na Jizeře v úseku Vilémov - Dolní Sytová. Chytli jsme špici, tj. 75 kyblíků. Krásný svezení obzvláště pro ty, co se za větší vody bojí na hornější úsek. Rozhodně to nebyla nuda! Ohromný letecký vlny, surfovací válce i vlny, vracáky, občas pořádná jáma, kterou je třeba objet, najít si svou cestu. Jezy sjízdné tak na půl, často výzvy pro odvážné. Téměř všechny velké peřeje jde objet bokem po voleji. Přirovnal bych to k úseku z Mýta za normální vody, jen bez kamenů. Nepříjemný byl silný vítr, déšť, někdy se sněhem. Při čekání na auta v Sytové jsme si zahráli fotbálek s nalezeným míčem na podmáčené louce, takže nám bylo sice krásně teplo, ale byli jsme jak prasátka.
Účastní vodáci: Mako s Křapikem (na pálavce), Dakota, Sysel, Voranžovej, já.

V neděli nějak nedopadla synchronizace, takže jsme jeli na dvě party. První parta Mumlava a Jizera za ideální tréninkové vody (Jizera asi 25 - 27 kb.). Není co dodat, bez čochtana, trénink. Druhá parta po něco později Jizera z Mejta do Vilémova, s jedním čochtanem na rozřazováku na Ostrově (Dakota). Jejímu pytlíku (tedy házecímu) voda Jizery budiž lehká.

27.2.2008

Ve stredu 27.2. jsme dle operativni domluvy vyrazili na vodu ve slozeni Civa, Muska, z Prahy prilitl Voranzovej a ja. Honza Matous si nalozil lod, ale jeho zodpovedny pristup mu velel si odpustit rozjezdeni na WW5. Uprimne receno, nazval bych to vodackou profesionalitou. Obdobne Dusan Zanta (v povodi Kamenice duverne oslovovan "Plavec":-)) mel dostatek rozumu a dle prutoku uvedenych na webu si vody dopraval jen ze brehu. S nim i jeho syn Vojta. Meli jsme tudiz ridice. Takto nastavene podminky vyzyvaly k nejakemu vypecenemu kousku. Prosazoval jsem polskou Kaminennou, dle Mumlavy by mela mit vodu, ostatne vodu melo vsechno. Kluci chteli Jizerku a Jizeru, ze ji zname a nemusime prohlizet. Nu dobra. Na vodu na Jizerce u Pily nasedame v 1520, ale mame ridice, takze 2,5 cisteho casu na vode. Vodocet CHMU ukazuje 57 cm, nizsi optimalni stav. Je dosti zima, studeny vitr, jak to na Jizerce byva. Znate to, idylicky zacatek loukama, pak to zacne pritvrzovat a skonci to az na soutoku. Voraznzovej nema na takovou vodu optimalni lod a navic cekal ponekud neco jinyho. V prvnich skocich zazil par sprajcu, to na moralu neprida, pak nejaky obalovacky na kameny a uz tu je krysa. Vsichni dobre zname, co to dela s moralem, ze? Za chvilku je tu druha. Rika: "No jeste si dojedu pro tu treti a pak se na to vykaslu." Stacilo 50 metru a je rozhodnuto. Sprajc mezi kameny, voda do zad a na palubu, vypada to nepekne, ale zvlada to sam. Predavame mobil, aby se dovolal Zantovi a vyrazi nahoru. Jeho holene ve snehu poznaly, co to znamena nenosit dlouhy neopren. S uctou musim dodat, ze Voranzovyho neni potreba zachranovat. Vzdy se zachrani sam a to i s komplet vybavenim! Poklona.
Z tohoto zazitku jsem si prinesl dalsi poucku: na vodu nevyjizdim bez mobilu, ale to je malo, priste nevyjizdim bez dvou mobilu. Dal to tedy musi jit bez chyb. Dal to mastime rychle. Civa to najizdi, jel to nedavno, s prehledem. Muska je slalomar, ten vi jak na to :-) No, takze mam peska a razem je ze me nejslabsi clen tymu. Dopoledne jsem byl pracovat na lyzich, takze sil nemam na rozdavani, tak hodne odpocivam. Hlavne uchranit rameno.
Jizerka dolu po proudu tvrdne. Myslim, ze WW5 neni prehnane. Byt hlavou dolu je vstupenka do pekla. Nastesti jsme se tomu vyhnuli. Zaverecna pasaz kolem ostruvku se skoky nad soutokem nam dala zabrat, to bylo na hrane.
Konecne Jizera. Konecne odpocinek, vlny, valce, panenska reka, priroda, kochame se a splouvame. Obtiznost vsak postupne narusta, ale vsechno davame v klidu. Pod zeleznicakem Civa pro jistotu nestavi a dali jsme celou kaskadu na primacku levem. Nad lavkou na Novem Svete cekaji Zantovci uz nastesti s Voranzovym. Misto (kde plaval Petr Koudelka) jedeme cely pravem, je to takova myskovana. Kaskadka nad korenovskym mostem a ceka nas usek ke Cutisince. Ve svy podstate to neni zas tak tezky. Valec - vracak - kouknout dolu. Porad dokola. Stavime nad Cutisinkou. Uz je tu autoposadka. Ja rovnou prenasim, mam toho dneska dost. Muska po rekognoskaci taky. Na vode jsme spolu ted pomerne casto, proto bych rad vyvratil spekulace o tom, ze je to mladej janek, co jde do vseho bez rozumu a nema dostatek zkusenosti. Je to presne naopak! Takze jede jen Civa, cely to dal bez zavahani, vypada to tak jednoduse. Zaznam jeho sjezdu je natocen na videu. Prutok byl vic nez slusnej, v tu dobu mel Jablonecek 30 kb a to lezi 15 km po proudu. Kazdopadne vody bylo hodne a vana pod skokem hodne (ale opravdu hodne) varila.
Koncime tu, dneska toho bylo dost a na Myto uz neni nic zasadniho. Zpatky jedeme moji oktavkou, 4 lode na strese a v aute 6 lidi, tomu rikam efektivita provozu :-) Zitra (v patek) by mohla jeste vydrzet Kamenice z Plavu. Pokud by nekdo mel zajem jet na ponekud mensi vode, jel bych taky. Tak vodaci AHOJ! MV

7.2.2008

Dne 7. února při průtoku 8,6 m3.s-1 (Plavy) skupina ve složení Dušan Ž., Mako, malý a velký Brouk a Voranžovej sjeli úsek Kamenice z Plavů do Jesenného. Pozor 50 metrů nad "rozstříleným místem" pod Navarovem je padlý strom, dá se podjet u levého břehu.  Až k tomuto místu šlo vše hladce, ale při průjezdu "rozstříleného místa" ulovil Dušan prvního čochtana. Na levém břehu kácejí stromy a některe napadaly do řeky. Jeden z nich tvoří hrázku laguny pod "rozstříleným místem", v prave třetině se dal přejet. Další strom je o 50 metrů níže nad posledním schodem, dá se objet zprava a poslední byl po dalších 20 metrech, ten se objet nedal, musí se přelézt (nejlépe vpravo). Další vystoupení Dušana bylo na Tobogánu, a to doslova, skoro s celou lodí vyjel na skálu na pravém břehu, neustál to a byl z toho druhý čochtan. Voranžovej v Tobogánu eskymoval a pak si stěžoval, že dostal od čochtana několik ran do přilby. Padlý strom pod Tobogánem je stále na svém místě, průjezd je vpravo. Od tohoto čtvrtka už této peřeji nebudeme říkat Tobogán, ale "Tam co vždycky plave Dušan", nebo "Žantova peřej", nebo "Žanťák" (bude upřesněno na nejbližší schůzi výboru). Vysoký jez v Jesenném si skočili pouze Mako s Voranžovým a u mostu už na nás čekala Libuška s autem a suchým oblečením.
Zapsal Brouk

30.1.2008

Dneska (středa) jsme jeli opět Kamenici, pěkná, Dušan si opět zaplaval na Tobogánu. Q=9kb. Cestou několik nepříjemných buků (nad Rozstříleným, na konci Navarovský, pod Tobogánem), vše se dá objet. Z Jesennýho nahoru vláčkem, 3 lidi i lodě za 29 Kč. Rychlý, levný, pohodlný. Zapsal Vašek.

29.1.2008

Za vodního stavu 10,9 m3.s-1 na Kamenici v Plavech skupina pádlistů Mýval, Mako, Brouk, Sysel, D. Žanta a Oranžovej sjeli úsek Plavy - Jesenný. Kamenice byla dobře sjízdná, bez padlých stromů, které by se musely přenášet. Jelo se "na oči", bez prohlížení. Rozstřílené místo sjeli všichni bez problému, pod poslední peřejí pod Navarovem Dušan bravůrně eskymoval. Tobogán jeli všichni, Dušan s problémy, které po jednom pokusu o eskymáka, vyústily v čochtana. Možná k tomu přispěl i padlý strom v hlavním proudu, asi 30 m pod Tobogánem, který se dá objet pouze zprava. Vysoký jez v Jesenném vetšina boofovala, dva pádlisti jej přenesli, další jez už jeli všichni, klasicky středem. Díky Libušce, která nám přejela autem, trvala celá akce cca 3 hoďky. Zapsal Brouk.

22.1.2008

Za vodního stavu 117 cm (11,6 m3.s-1) na Mumlavě a 74 cm na Jizeře Na Mejtě (34 m3.s-1 Jablonec n.J.) skupina Mýval, Mako, Brouk, malý a velký Béďa sjeli klasický úsek Mumlavy s přenesením jezu u pily a po Jizeře pokračovali dále do Vilémova. Ostrov jsme objeli zleva bez problémů, až na "borce na konec", kterým byl tentokrát velký Béďa, který si před závěrečným válcem šoupnul eskymáka a samotný válec projel singlířský na retur. O další vzrušení (mráz po zádech) se postaral Tomáš kousek pod Číčovou chaloupkou, kdy se nestačil včas vyhnout padlému stromu, proto na něj najel na přímo, ale v malé rychlosti se mu jej nepodařilo přejet, sjel zpět, proud jej stočil bokem ke stromu a během okamžiku zmizel i s lodí pod stromem. Začali jsme mu všichni pádlovat na pomoc, ale za okamžik se vynořila loď, padlo a posléze i Tomáš. Všem se nám ulevilo. V místě, kde plavali Eiseltovi ještě zaplaval Béďa, asi ze samé radosti jaký je "borec na konec". Tomášův čochtan byl zbytečný a stačilo by, kdyby jej na záludný padlý strom včas upozornili pádlisti, kteří jeli před ním a kteří tam taky měli potíže.

20.1.2008

Vodácká  sezona byla zahájena ve velkém stylu. Za vodního stavu 82 cm Na Mejtě a průtoku 34,5 m3.s-1 (Jablonec n.J. v té době) skupina vodáků, Sysel, Mako, Dakota a Brouk, sjeli úsek z Mejta do Vilémova a ze studené vody Jizery vylovili 3 čochtany. Ostrov jsme objeli zleva bez problémů, až na Dakotu, která v závěrečném válci zaplavala. Vzhledem k tomu, že  Mako a Brouk pomáhali v té době cizímu vodákovi, Dakota si plavání opravdu užila, a tak se ji to zalíbilo, že si to ještě dvakrát zopakovala. Jizera byla bezpečná, bez stromů. Jediný strom v řece byl ve Vilémově na jezu, z dálky dobře viditelný.

1.1.2008

Novoroční eskymák, ve výpusti pro jabloneckou přehradou. Podrobnější veřejné informace nejsou k dispozici.