Ano, bylo to mokré, studené, blátivé a ještě ty vtípky s výsledky
Do Třebechovic vyráží TJ Delfín v následujícím složení: Věrka Samešová, Pepa Kulhánek s Olinkou, Láďa Brepta a Mako s Vojtou a Štěpánem. Ranní vstávání je náročné, hoši cestou spí a cestou začíná pršet. Největší déšť potkáváme v Hradci. Na louku k závodišti projíždíme obroskou kaluží, cesta po polňačce je plná vody, bláta trochu, zima. Předjízdu vidíme od půli trati, jsou jen dva jezdci, víc jich asi po ránu nesehnali. Vyzvedáváme čísla. Štěpán, že se půjde rozpádlovat, já že si dám půl hoďky šlofíček. Prší. Štěpán se nevrací, většinou se rozpádluje a přijde. Nedá mi to a plánuju, že po převlečení kouknu na trať a taky se rozpádluju. Cestou ke startu vidím, že už se závodí v plném proudu, ouha start byl posunut o půl hodiny dříve. Štěpán má č.4, z rozpádlování toho moc nebylo, šel rovnou na start. Já stíhám pár závěsů a už je na mně řada. Prší. Pádluju jako o život, ale před pár bránama váhám mezi závěsem a kontrem, což dopadá dost zpraseně, nakonec jedu čistě a vím co v druhé jízdě zlepšit. Vojta to všechno švihá na kontry a pěkně to odsejpá, bohužel dvě brány rozhoupá a jsou z toho 4 vteřiny navíc. Přesuny od a k autu podél vody začínají být pořádným dobrodružstvím, ale ještě to jde s pár přesnými kroky překonat čistě. Rozhoduje lenost a nepřevlíkáme se do suchýho, což se ukáže jako zásadní chyba. Zafandíme Láďovi a Pepovi a kluci sedají do debla. Potřebují se řádně rozpádlovat, přeci jen v ní seděli naposled na Křivoklátě. Na trati to ale není znát, jedou jako draci. Nakonec jen dva šťouchy. Čekáme až dojedou předžáci a klepeme kosu. Jdem se podívat na výsledky a mají v tom nějaký chaos, Štěpán je někde daleko za Pepou, Vojta taky a já podle nich nestartoval. Snažím se zajít do kanceláře závodu, ale tam je ruch mnoha nespokojených závodníků, tak je mi jasné, že se to bude řešit. Kosa je neskutečná a tak jdu na vodu, natrénovat ty kontry a zahřát se. Na startu mě brzdí a něco ladí na systému. Konečně start, makal jsem ke své spokojenosti, bohužel jsem bouchnul pádlem do poslední branky. Jdu se převlíknout do suchýho. Štěpán to při druhé jízdě pěkně omlátil, chtěl nahnat čas, 6 s navíc. Vojta to dal čistě, ale zasekl se v poslední bráně a tam ztratil zbytečně pár vteřin. Sedíme v nastartovaným autě, topíme a hřejeme se. Na deblu jsou kluci o 3 vteřiny rychlejší a maj jen jeden ťuk. Potkávám Pepu, spokojený s jízdou. Výsledky stále nejsou, kluci mě přemlouvají a tak jedem domů. Cesta k silnici je už tak 20m široká, plná bláta, naštěstí naše 4x4 s tím nemá problém. Doma rozmrzám až po druhým grogu, a to se vracíme 2h.
V neděli má být již lépe. Opět hrozné ranní vstávání. Na místě má příjezdová cesta už tak 40m, minimálně 10cm bahna, bereme to po kraji a parkujeme u kamarádů Frolláků. Potkáváme rozesmátého Pepu, který hlásí: Na minulost se nikdo neptá, nikam nechoď, to ti zakazuju. Nechápu a jdu se převlíkat a chystat na vodu. Voda od včerejška stoupla o necelý metr, z 10 na 20 kubíků. Na poslední chvíli se přehazují dvě brány, pod jednou protivodou zmizel vracák a u druhé se vracák nasunul do křoví. Jedu to na závěsy a pěkně čistě. Štěpán, Vojta i Pepa mají po jednoum šťouchu. Cestou od cíle koukám do včerejších výsledků a nemůžu se najít, až můj zrak zabloudí na počátek a vidím se na prvním místě, už rozumím Pepově veselí. Vojta je neuvěřitelně vzadu, ale do desíti se dá protestovat. Jdu se hned převlíknout a s Vojtou tam zajdem. Panuje tam hustá nálada, nadiktujem čísla a padáme, že když bude čas, podívají se na to. Kluci sedají do debla, dávají u jedné povody R-ku na jistotu a jízda vypadá k světu. Většina lodí to jede napřímo, ale s ťukem. Dost čísel od včerejška chybí, tak to pěkně odsejpá. Druhou jízdu jedu s pár kontry a hned je to na čase znát, čistě a o 5 s rychleji. Vojta nedotočil jedničku a zasekl se o břeh a ještě ji ometl pádlem. Štěpán jel rychleji ale jeden ťukanec, Pepa rychleji a čistě. Na debla kluci vymýšlí strategii, aby dali tu 5-ku povodu napřímo. Plán se úplně nepovedl, 3 šťouchy, vracení, půl minuty navíc. Bahenní cesta podel vody vykazuje 20 cm bahna, nejvíc trpí matky malých dětí, jež v něm dost často končí rozvaleny. Balíme, na výsledky nečekáme. Ještě přebíráme poháry a diplomy za Český pohár veteránů pro duo Benhák a pro Věrku. Na louce už stojí záchranný bagr a nešťastníky protahuje blátem. My to zvládáme bez potíží, jen auto je obalené bahnem jak zemědělský stroj.
Závody se povedly, mám z nich dobrý pocit. Já s Vojtou doufáme, že jsme dosáhli na dvojku. Vojta se Štěpou doufají, že na ni dosáhli na C2.
EDIT: na C2 to dopadlo, na kajacích doufáme. Bohužel byly zrušeny závody ve Strakonicích, kde jsme to chtěli pojistit.
EDIT 2: výsledky na výsledkovém portále se také několikrát změnily, těžko jim letos věřit. Já jsem se poprvé zaslouženě posunul dolu, podruhé ještě níž - no nevim. Ale Vojtu vytáhli nahoru.
Zapsal Mako
Pepa jede:
Láďa v akci:
C2 Vojta a Štěpán
Rovnání do R-ky:
Vojta maká:
Branka č.12 byla původně protivoda :)
Sobotní vtipné výsledky:
Sobotní zasloužené výsledky:
