V létě 2009 jsme uspořádali hlavní oddílovou dovolenou do Skotska, kam jsme se poprvé chystali už v roce 2001. Letos se to konečně podařilo, dokonce jsme rozumně naplnili nadpoloviční počet míst v autobuse. Lodě jsme s sebou měli, ale přestože nám pravidelně pršelo, toky zůstávaly těsně pod hranicí sjízdnosti. Na některých místech nás to opravdu zamrzelo. Takže lodě zůstaly na vleku.Co se dá dělat, skotská vodácká sezóna je spíš únor a březen. Skotsko jsme tedy objeli na kolech, s kamarády nevodáky, manželkami a dětmi. Stálo to za to.
Čtvrtek 16.7.2009
13.30 začínáme nakládat autobus. Je nás jenom 26, ale do autobusu se to nějak nemůže vejít, vozíme víc a víc věcí. Letos vezeme také 3 malé a 3 velké sudy Plzně, a Honza propašoval ještě 1 sud nazvaný Železná zásoba. Ve 14.30 odjíždíme od pumpy v Pasekách s nafoukaným vlekem, Prahou projíždíme naštěstí bez problémů. Tedy bez problémů s dopravou. Vážnější problémy jsou s čůráním – dost jsme toho už vypili.
Pátek 17.7.2009
V 7.00 příjezd do Calais, s voucherem jedeme až do vjezdové brány, zde následuje kontrola imigračních úředníků do VB. Vyplouváme v 9.00, a v 10.00 grenwichského času přistáváme v Doveru. Plavba je za silného větru, ale prohlížíme pěkně nasvětlené bílé útesy. U Londýna platíme 2L mýto pod Temží v tunelu a jedeme do Cambridge. Povinná pauza autobusu 13.30 až 22.30. Trvale prší, chodíme po Cambridge a sedíme v hospodách. Následuje přejezd na noc do Edinburghu. Celou cestu leje, na silnicích jsou potoky a jezera.Sobota 18.7.2009
6.45 až 11.00 prohlídka Edinburghu. Na hradě se chystá slavnost, stojí tam nevzhledná ocelová tribuna. Město se uklízí po pátečním flámu. V 11.00 odjíždíme do prvního kempu, cestou ještě na víc než hodinu stavíme u technicky zajímavého zdymadla Falkirt Wheel. Tady chvíli neprší. V 15.00 jsme v kempu Cobleland, jakmile postavíme stany, zase prší, ale ne už moc. Bus po vyložení stojí nahoře u mostu. Složitě organizujeme elektrickou přípojku pro pípu a pijeme první sud.
Neděle 19.7.2009
Přeháňky. Okruh kolem jezera Loch Katrine, oběma směry, jak kdo. Pěkná nenáročná cyklotrasa, kolem jezera Katrine asfalt bez aut (soukromá cesta), někdo jede Loch Arklet a Loch Lomond, někdo naopak místo silnice objíždí Loch Ard jihem po lesních cestách. U jezera Loch Katrine je rodný dům Rob Roye, místního zbojníka. Prší hlavně v S části Loch Katrine, kde se to drží a honí.
Pondělí 20.7.2009
8.30 nakládáme autobus a v 9.00 vzorně odjíždíme. V 11.15 sedáme na kola v Aberfeldy a mnoha variantami jedeme do Pitlochry, od 42 do 71 km. Celá cesta je pěkná, náhorní plošina se začínajícími kvetoucími vřesy, jezera. V 16.15 jsou všichni u autobusu a v 17.00 odjíždíme do kempu. V Ballateru jsme v 19.15 a vítá nás cedule se jménem na dveřích, kde si máme postavit stany a kde máme nechat autobus. Velký kemp s karavany, ale naprosto bezproblémový, a laciný. Paní kempná je velmi ochotná, udělá, co nám na očích vidí, přestože mezi mastňáckými rodinnými přívěsy velikosti našeho autobusu působíme ušlápnutě. Tedy jenom opticky, jinak o sobě rozhodně dáváme vědět, máme přece sudy a pípu. Přes den přeháňky.
Úterý 21.7.2009
Autobusem jedeme do sedla Glenshee, k lyžařskému středisku. Odtud různými trasami do kempu: přes Braemar, podél řeky Dee, na zámek Balmoral (s prohlídkou), Honza s malou Ivou moknou většinu dne v horách, když zkoušejí slepé cesty do údolí. Odpoledne a večer a až do rána silně leje. Pod plachtou padnul další sud.
Středa 22.7.2009
V 9.30 odjíždíme pár kilometrů autobusem k Loch Muick. Pěšárnu na Lochnagar (levotočivě) zvládáme za 6 hodin, 19.5 kilometru. Na vrcholu jsme strávili příjemnou, větrnou a slunečnou půlhodinu, přestože ještě chvíli před tím to vypadalo, že v mracích vrchol ani nenajdeme.
Čtvrtek 23.7.2009
V 9.00 většina odjíždí na kole, sraz máme v 15.30 na exkurzi do palírny Glenlivet. Různými trasami přes Ďábelské sedlo (fakt tam byl pořádnej kopec!) se nám opravdu všem podařilo do palírny dojet, a nikdo asi nelitoval. Přestože zvenku je palírna ošklivým povětšinou plechovým komplexem, absolvovali jsme výbornou exkurzi klasickou výrobou jedné z nejlepších skotských whisky s průvodkyní Zuzanou v češtině. Nejen, že nám všechno pěkně vysvětlila, ale ještě byla blondýna s pěknýma nohama. A když jsme mohli na závěr ochutnat zdarma 12, 15 a 18 letou whisky, nemělo to chybu. Až na Honzu se všichni vrátili autobusem, Honza se vrátil na kole. V 18.00 jsme zpátky v kempu. Přes den přeháňky, i větší déšť.
Pátek 24.7.2009
V 8.00 odjíždíme z Ballateru, čeká nás logisticky náročný den. V 10.15 nastupujeme na kolo před Inverness a většina z nás má v úmyslu přes kopce dojet k jezeru Loch Ness a podél něj do Inverness. Menší skupina volí program z Inverness, k megalitickým kamenům apod. Deset minut po nasednutí na kolo prší a nepřestává až do cíle. Z parkoviště u fotbalového stadionu v Inverness odjíždíme v 16.30 a čeká nás 180 km do kempu na ostrově Skye. Jedeme S stranou jezera Loch Ness a počasí se vybralo, z autobusu se kocháme místními krásami, je to opravdu pěkná oblast. Zastavujeme na chvíli je Eilean Donan Castle, v rychlosti fotíme hrad nad mořskou zátokou, která je v té chvíli bez vody, protože v odlivu. V 19.45 ve výborné čase dojíždíme do kempu na Udinbane na ostrově Skye. Kemp je pěkný, přímo na břehu mořské zátoky. Ale nedali nám přípojku proudu, a je nejdražší z celého Skotska.
Sobota 25.7.2009
Za výborného počasí jedeme východní okruh po ostrově Skye. Kocháme se útesy, mořem, horami. Zažíváme první den bez deště (ještě bude jeden).
Neděle 26.7.2009
Od 5.00 do 11.00 leje tak silně, že nikdo nevylejzá ze stanu. Naštěstí nemusíme balit a přejíždět. Po poledni vyjíždíme aspoň na kratší výlety směrem k Dunveganu, kde je mořská zátoka s tuleni. Večer zase prší, a tak trávíme whisky večer ve zděné PVS kempu.
Pondělí 27.7.2009
V 9.00 odjíždíme autobusem, nakupujeme v Portree, v 10.00 z Portree pokračujeme směr Fort William. Provádíme dva cyklovýsadky, nejprve úderná skupina, potom turistická. Závěr trasy je podle kaledonského kanálu, který končí osminásobnou kaskádou zdymadel v moři (Neptun Staircase). V kempu Linnhe u Fort William jsme se kupodivu sešli všichni, i přesto, že kemp byl v GPS posazen o 3 km jinde (to byla taková skautská zkouška samostatnosti).
Úterý 28.7.2009
Menší skupina volí výstup na Ben Nevis, nejvyšší vrchol VB. Nahoru se dostali všichni, dolů taky, ale na posledních metrech před silnicí se poztráceli … Druhá skupina volí okruh Mamores, nádhernou krajinou hřebenovku. Jenže na hřebenech je takový ledový vichr s deštěm od jihu, že se neodvažujeme vylézt na hřeben a krátíme cestu mimo pěšiny údolím podél potoka. Za hranu, kam teče potok, nevidíme a nevíme, co je za ní. No jasně, je tam vodopád asi 100m vysoký. Po několika pokusech nalézáme boční cestu a sestupujeme pod vodopád. Údolí, kterým jsme prošli, bylo opravdu malebné. Skupina Ben Nevis zvládla ještě hospodu, od 17.00 v kempu zase leje.Středa 29.7.2009
Ráno balíme k dalšímu přejezdu. Převažují hlasy k prohlídce Fort William, tedy z kempu zajíždíme autobusem do města, v 11.00 se vracíme do kempu a odtud většina odjíždí na kole do posledního skotského kempu Black Water v Kinlochleven. Autobus jede jenom s pár lidmi. Cesta z FW je po asfaltu do posledního pojmenovaného místa, dále pokračujeme po drsněji šotolinové a kamenité turistické cestě West Highlands až do kempu. Zhruba 30 km trasa poskytla krásnou cestu skvěle protaženou horským údolím, s výhledy na pěkné kopce, na kterých jsme včera byli pěšky. Večer narážíme poslední sud, Honzovu nedotknutelnou železnou zásobu.
Čtvrtek 30.7.2009
Autobus odváží většinu cyklistů na odbočku do údolí Loch Etive a vrací se do kempu. Jedeme na kolech údolím až k zálivu a zpátky. Údolí je opravdu pěkné, ale poměrně často prší, při návratu spíše pořádně leje. Cestu zpátky do kempu většina lidí volí v dešti po silnici, jenom někdo přes hory po turistické pěšině. Objektivně – pro cyklistiku nevhodná. Po nezbytné koupeli a sbalení stanů (kupodivu za sucha) balíme k odjezdu na 19. hodinu, ale tradiční závada ve světlech na vleku nás zdržela do půl osmé. Přejíždíme na noc do Anglie.
Pátek 31.7.2009
Poslední část cesty po anglických dálnicích poblíž Londýna se protáhla – zácpy. Do Canterbury přijíždíme v 8.30, vystupujeme na prohlídku města, katedrály a přejezd po vlastní ose do Doveru. Autobus pokračuje do Doveru, kde musí nejméně 9 hodin stát. Na kole jedeme přes Sandwich, Deal, a podél pobřeží (útesy, pláže) do Doveru. Cyklisti chválí krásnou vesnickou krajinu, historická městečka a počasí – máme druhý den bez deště, co víc si přát. Navečer se všichni úspěšně scházíme hospodě U osmi zvonů, abychom na závěr dali poctivé anglické jídlo a vybrali si asi z 12 druhů piv (jídlo cca za 3 L, pivo za 2,40). V 19.30 se scházíme u autobusu, navazujeme na cestu a ve 20.30 odjíždíme do přístavu. 21.25 odjíždíme z Doveru.
Sobota 1.8.2009
Po dlouhé cestě jsme v 16.30 v loděnici, skvělý čas se skvělými šoféry. Nemáme toho dost, tak se alespoň v poloviční sestavě scházíme na Slunkách na české točené pivo, a na lahev pravé skotské Whisky.
Závěr
Součástí zápisků budiž také příprava, kde je uvedeno mnoho technických údajů (vzdálenosti, místa, časy atd.) a záznamy z GPS (jak přípravné, tak skutečné). Dokumenty k přípravě a mapy s trasami dostali všichni účastníci předem. Zvláštností přípravy letošního zájezdu bylo, že jsme vždy spali pouze v kempech, a všechny kempy jsme měli zajištěné předem. Jinak to ve Skotsku nejde. Nemít je zajištěné, často bychom se vůbec nechytli. Na mnoha místech neberou skupiny, jsou obsazení, nebookují v hlavní sezóně …
Zájezdu se zúčastnilo 26 lidí: Bedrník Jaroslav, Bedrníková Eva, Bedrníková Lenka, Brzobohatá Martina, Červenka Jan, Fól Jiří, Folová Hana, Koudeková Šárka, Koudelka Jiří, Koudelka Matěj, Koudelková Barbora, Krupčík Julius, Krupčíková Zuzana, Lamková Jana, Matouš Jakub, Matouš Jan, Matoušová Dana, Musil Pavel, Musilová Lucie, Musilová Magdalena, Pospíšilová Iva, Sudek Petr, Vích Filip, Víchová Ivana, Zemler Pavel, Zemlerová Iva.
Šoféři z ČSAD Jablonec: Hušek Josef, Brožek Jiří. Najeli s námi zcela bezpečně a bez problémů 5490 km.
Podle svých zápisků zapsal Jirka Koudelka
Bookmark/Search this post with